Naši Elévi mají medaile na krku

Začal únor a s ním u nás i jarní prázdniny, hráči TJ Slovan však nelenili a víkend věnovali zápasům. V sobotu podpořili menší hráči Slovanu svým ohromným fanděním naše muže v boji proti Black Angels a muži TJ Slovan všem na oplátku ukázali, jak to vypadá, když se do zápasu dá úplně všechno, svým vítězstvím dodali sílu i našim elévům, a ti pak skočili do nedělního zápasu v městské sportovní hale Slavie, rozhodnuti, obsadit místa vítězů.

První protivník MVIL Ostrava nastoupil v plné síle a našim se vybavila hořkost z minulého turnaje v Ostravě, kde jim vítězství nad tímto týmem uteklo o chlup, nenechali proto tentokrát nic náhodě a pustili se do nich od začátku, na obou hřištích padal jeden gól za druhým, a tak se nikdo nedivil nádhernému skóre 22:8, všichni jsme zase viděli, že naši elévci prostě umí krásný florbal.

Bez přestávky nás však hned čekal těžký soupeř – Vikingové z Kopřivnice, kromě boje na hřišti se odehrával současně boj i na tribuně, protože oba týmy měly spoustu podporovatelů – atmosféra byla vzrušující, v poločase naše vítezství bylo ještě na dosah, štěstíčko nás pak nějak opustilo, a i když naši stříleli na jejich bránu o sto šest, do jejich sítě to ne a ne spadnout, naopak střely protihráče padaly do našich branek až moc rychle, a tak se nám vzdálili s výsledkem 17:4. Nebyli jsme ale smutní, protože jsme bojovali a za svůj výkon jsme se rozhodně nemuseli stydět.

V posledním zápase, tentokrát po delší přestávce, naše čekal souboj proti KOVO KM Frýdek Místek, vyšší místa vítězů byla ještě reálná. Opět byly síly v prvním poločase vyrovnané, ale druhou půlku jsme už hru bohužel neudrželi, naši trošku polevili a protihráč toho využil a my nakonec prohráli 9:20.

Zlatá to není, ale my se moc radujeme i z této krásné bronzové medaile, protože každé, i když menší vítězství je pro nás posunutím vzhůru. A hlavně si vážíme našich elévků, protože jsou tým, na hřišti si zahrají úplně všichni, i ti, kterým občas neposedný míček uteče, také fyzické rozdíly překonáváme s nadhledem – byly okamžiky, kdy náš hráč byl po pas protihráčce, přesto bojoval a udělal pro svůj tým maximum. A to je naše síla, baví nás to, těší nás to a věříme, že již brzy bude naše medaile i o něco žlutější (((-: