Nová rubrika: Poznej svého trenéra. Jakub Mrózek

Od nového roku jsme se rozhodli představit Vám všechny naše trenéry a trenérky, kteří se podílejí na trenérské práci u nás ve Slovanu.

A tento týden tu máme prvního trenéra, který se nám v naší rubrice představí.

Jakub Mrózek

Kdy a kde ses narodil?

Narodil jsem v roce 1997, v městské nemocnici v Havířově.

Jak ses dostal k florbalu?

K florbalu jsem se dostal, když jsme s kluky hráli na ulici hokej, pak i florbal, kdy jsme si udělali vlastní branky a koupili si florbalky. Postupem času si kluci našli klub a jeden můj kamarád z dětství, který už nehraje, tak mě sem dovedl. Za což mu děkuji, že mi ,,pokazil“celý život.

Jaký byl tvůj největší hráčský úspěch?

Záleží jaký úspěch. Rozdělil bych to na ten dětský florbal, kdy jsme začínali hrát první sezónu a prohrávali nad každým týmem 15:0 a konec zápasu, ale úspěch byl, když jsme dali náš první gól v sezóně. Pak skončil zápas jenom 16:1. Poté bych zmínil růst mých schopností a dovedností v dorostencích, kdy jsme vyhráli celou ligu jen s jednou prohrou a pak všechno byli výhry. Další úspěchy přišly v mužích, kdy jsme postupovali do národní ligy a museli jsme vyhrát zápas ve Strakonicích. Za 2 roky byl další postup a to už do 1. ligy. Dosud poslední úspěch byl, když jsme vyhráli ligu s muži B a pomohl jsem týmu vyhrát ligu, díky hattricku.

Co tě přimělo stát se trenérem?

Jakub Mrózek: „Donutilo mě to, že klub potřeboval nějakou pomoc ze strany hráčů a požádali mě, jestli bych nechtěl trénovat děti. Na začátku jsem trénoval děti na škole jako kroužek. Pak jsem přešel už na větší děti a vedu teď mladší a starší žáky.

Jaký byl doposud tvůj největší úspěch jako trenér?

Možná to, že jsem se vůbec trenérem stal, ale  trenérský úspěch jsme zaznamenali v Praze na turnaji, kdy jsme dovedli tým do osmifinále, kde jsme vypadli proti lepší Ostravě. Zatím trénuji druhou sezónu, takže nebylo co posbírat. Teď jsem ale spokojen se staršími žáky, kteří doposud neprohráli zápas a rád mladší žáci, kteří se rok co rok zlepšují.

Co se ti vybaví když se řekne ,,florbal“?

Vybaví se mi pocit vítězství po vstřeleném gólů, který jsem dával já, když se ke mě míček ,,náhodně“ odrazil, nebo když mi do prázdné branky nahraje pan Konkolský. 

Jak jsi spokojen s hráčským kádrem?

V mužském áčku se nás vystřídalo celkem dost, nestihl jsem se někdy ani seznámit a kluci byli pryč.
Bohužel mám kategorie které jsou sbírané ze škol a mám kluky, kteří florbal hrají od mala, takže je někdy těžké vymyslet trénink pro všechny, aby byl zajímavý a přínosný.

Jsi impulzivní trenér anebo kliďas?

Jsem klidně impulzivní kliďas. Záleží od zápasu k zápasu. Na děti bych se určitě nerozčiloval. Jak říkám, každý chybujeme, ale děti tady jsou od toho, aby se učili a zlepšovali a hlavně, aby je to bavilo!

Jak se pracuje s dětmi této nové mladé generace?

Děti nemají pohyb nejsou obratní, pohyblivý, myslí si, že všechno se to naučí samo a neudělají nic navíc. Radši doma hrajou fortnite místo toho, aby objevovali svět. Pokud někdo už přijde a má ten talent, tak zapomene s tím talentem pracovat. Jak říkám, nejde vůbec o to kolik jsme toho získali nebo dostali od boha, ale naopak jde o to kolik toho ze sebe dokážeme vydat, co dokážeme sami se sebou dělat.

Máš další koníčky krom florbalu?

Bohužel další koníčky nezvládám, mám toho až nad hlavu, vysoká škola, florbal, práce a další aktivity.

Tvůj oblíbený sportovec a trenéra vzor?

Oblíbený sportovec pro mě je Usain Bolt.  Dokázal několikrát i pod velkým tlakem vyhrát závody bez mrknutí oka. Bohužel nevěděl, kdy s tím skončit, ale pokud člověk může a dovolí mu to zdraví tak, ten sport ať dělá co nejdéle.

Jak se ti ve Slovanu líbí ?

Ve Slovanu jsem už od založení, už asi jediný,  i když jsem měl malou zdravotní pauzu. Je to klub, který se o vás stará už od mala a je tu super atmosféra. Narodil jsem se zrovna do generace, která tím florbalem žila a zbožňovala  ho. Bohužel jen do 17 let. Kluky začalo bavit něco jiného než florbal. Takže jsem tady jako zástupce 97 ročníku už sám.

Čeho bys chtěl dosáhnout?

Dosáhnout bych chtěl ještě něčeho jako hráč i jako trenér. Takže mám ještě všechno před sebou. Jsem mladý ambiciózní, takže to přijde.

 

Děkujeme a přejeme mnoho úspěchů