Letos se náš tým rozhodl registrovat na Junior Ostrava Cup tři věkové kategorie, mezi nimi i kategorii elévů. Skromný počet hráčů v této kategorii nás nezastavil před natěšením a snahou dosáhnout výborné výsledky.
V pátek jsme zahájili svou pouť na Ostrava Cup v Bonvér Aréně a protivníkem v naší skupině byl nám známý tým z Horní Suché. Kluci si přáli tenhle zápas vyhrát, chvíli byla hra vyrovnaná, než si oba týmy oťukaly hru na velkém hřišti a v pěti na pět, ale naši kluci dlouho nečekali a dávali do jejich brány jeden gól za druhým, lepší zahájení než výhru 7:3 jsme si nemohli přát.
Pro další zápas jsme se přesunuli do Trojhalí. Cestou se kluci i rodiče občerstvili a trpělivě jsme očekávali podvečerní zápas s Brnem. Některým tatínkům už byla dlouhá chvíle, a tak se proběhli zpět do Bonvér Arény(((-: Náš gólman Ondra tam totiž nechal pár důležitých části své výstroje, naštěstí se vše včas vyřešilo a začal velmi napínavý a vyrovnaný boj, u kterého jsme do poslední sekundy poctivě drželi pěsti, fandili a tlačili čas dopředu. A asi jsme to dělali dobře, protože výhra 4:3 mluví za vše. Páteční Ostrava Cup tedy dopadl na výbornou, kluci odjížděli do svých postýlek s nádherným pocitem a hlavně se zvednutým sebevědomím. A ještě větší chutí v podobném duchu pokračovat i v sobotních zápasech.
V sobotu nás hned před devátou ráno čekal poslední protivník ve skupině. V Trojhalí jsme se postavili proti týmu z Mohelnice. Navíc nám už z tak nízkého počtu elévů jeden hráč v sobotu nedorazil))-: Ale šli jsme do toho, šli jsme zase vyhrát. Každý tým si vždy přeje dát první gól i my jsme si to přáli, ale tentokrát štěstí stálo na jejich straně a dokonce jsme v půlce prvního poločasu inkasovali i podruhé, za stavu 0:2 jsme na klucích viděli zklamání a měli jsme strach, že tenhle zápas už pro nás nedopadne dobře. Kluci však za velké podpory trenéra Lukáše a fandění přihlížejících, vydolovali ze sebe novou sílu a začali ukazovat, že jsme letos přijeli vyhrávat. A tak to taky dopadlo, hráče z Mohelnice jsme již k naší bráně do konce zápasu nepustili a hru jsme otočili na 5:2. Zase se slavilo a povyrostla chuť jít dál na stejné vlně – vlně výher.
Času do dalšího zápasu bylo hodně, takže následovalo opět občerstvení, procházka po okolí, blbnutí, běhání a kupa smíchu, dokonce osvěžení deštěm, atmosféra byla prostě báječná, všichni jsme se těšili na zápas proti polskému týmu, který měl začít v 16:15hod v Bonvér Aréně. Sice musel z rodinných důvodů odjet další náš hráč, ale sil měli kluci pořád dostatek. Po malém zdržení ze strany Poláků (nedostatky v registraci brankáře), kdy kluci relaxovali přímo na hřišti, jsme na ně nastoupili s tak neuvěřitelnou buldočí hrou, že se hra odehrávala téměř celá u jejich brány a naši kluci se předháněli, kdo si zlepší osobní skoré gólem nebo aspoň asistencí. Odpovídá tomu i výsledek 8:0.
Pozitivní emoce po tomhle úspěchu lítaly vzduchem, měli jsme všichni obrovskou radost a říkali jsme si, že i kdyby už teď přišla prohra, my jsme na kluky pyšní.
Děkujeme
