Máme tady hodnocení sezóny Mužů, které si pro nás připravil Matěj Erbs. Muži skončili v základní části s 37 body na 5. místě z celkových dvanácti týmů. V celkovém součtu muži vyhráli jedenáct zápasů v základní době. V prodloužení prohráli celkově čtyřikrát a sedmkrát prohráli v základní době.
Tato sezóna byla velice odlišná a specifická od jiných, rozhodli jsme se s vedením o kompletní změnu mužské složky. Udělali jsme trenérské, hráčské ale hlavně změny v celkovém nastavení týmů, přístupu, docházky a vše okolo. Udělali jsme tzv. revoluci v mužském A týmu. Tato změna byla velice žádoucí, kdy složení kádru tady hrálo již od roku 2012 a finální prohra s Petrovicemi v baráži o 1. ligu, byl finální impuls pro kompletní obměnu.
Přípravu jsme začali dříve než ostatní a to 1. května. Letos jsme udělali pár změn v kondiční a fyzické přípravě. Kombinovali jsme právě tyto body s hokejkou a míčkem. Za mě velice důležité, každý týden jsme trénovali 2x na hale, snažili jsme se docílit, aby každý hráč neztratil kontakt s hokejkou. Tuto část sezóny vyztužil i nový kondiční trenér, který po dobu 2 měsíců měl kluky na starost, následně já jsem se staral o florbalovou složku.
Od začátku května do poloviny července jsme intenzivně trénovali, pak nastalo 14 denní volno pro kluky a znova jsme se sešli na hale 1. srpna. Začalo období, kdy už bylo třeba ladit vazby mezi kluky, a připravovat se na ligu. V polovině srpna jsme jako tým odjeli na Pražský Czech Open, narovinu, pokud bych věděl, že budeme hrát na Braníků, na hřišti kde pro děti je to malé, ani by jsme na turnaj neodjeli. Za nás absolutně ztráta času, tím nechci zahodit náš výkon, který byl po celou dobu katastrofální, jediné světlo byl zápas se Švýcarským týmem z 1. ligy.
Následoval návrat z Prahy a opět tvrdá dřina. Před námi bylo 2. kolo poháru proti Frenštátu, se kterým jsme dominovali a téměř je k ničemu nepustili. Byla to povinná výhra. Už v tomto zápase nás velice trápila koncovka. 3. kolo proti Orlové a jejich nadměrná motivace proti Slovanu. Tento zápas byl obrázek Davida a Goliáše. Orlová naprosto betonovala, hráči dávali do výkonu maximum a my si vylámali všechny zuby na jejich brankáři. Utkání skončilo 1:0 v náš neprospěch a v poháru jsme skončili. Naprostá dominance na hřišti nestačila, od té doby se s námi táhla neproduktivita vstřelit branku.
Před začátkem národní ligy se nám povedlo udělat pár podpisu na poslední chvíli. Na střídavé starty z FBC Ostrava jsme získali Adama Chomu, Matěje Sedláčka a Martina Stibora. Poslední zmiňovaný se zapojil v polovině sezóny do týmu natrvalo. Na opačnou stranu naopak zamířili na střídavé hostování Hloušek, Mičulka, Onderka.
První kolo proti MVIL Ostrava bylo velice důležité, i když jsme věděli, že se pár dní před zápasem konal v klubu hráčský převrat, což muselo být velice nepříjemné. Splnili jsme povinnosti 3 bodů a cca po 5 letech jsme vyhráli v 1. kole. Což byla naprostá úleva.
V 2. kole proti Rožnovu přišel direct, který jasně řekl, že takhle to dál nepůjde. Společná schůze jasně stanovila cíle po celou dobu základní části. Od té doby výkony týmu šly nahoru a my jsme odehráli super zápasy proti Šumperku, Hranicím, Pelhřimovu a Přerovu. V prvním Derby proti Torpédu jsme dali jasně najevo, že se s námi má počítat do play off. Prohra v prodloužení bolela, ale zápas to byl nádherný a my podali za mě nejlepší výkon.
Závěr první části nebyl opět optimální a prohry s Opavou, Petrovicemi a Třebíči nám na disciplíně a motivaci moc nepřidali. Celá jízda začala od domácího zápasu s Kopřivnici, naše bodová šňůra se zastavila až na zápase č.7. a to bylo Derby, které jsme podruhé v historii dokázali vyhrát. Výborné výkony celého týmu obohatila kulisa o 6 set divácích. Je to prostě nádhera a každý může závidět. Od této chvíle jsme věděli že pokud nepřijde totální zkrat, tým se dostane do play off, což byl náš cíl dostat se do čtvrtfinále. Naprosto omlazený mančaft s nějakou zkušeností byla super ingredience pro nový tým Slovanu.
Poslední kolo v základní části opět proti MVILU měl zvednout morálku a sebevědomí. To se povedlo a skoro dvacet branek skončilo v Ostravské síti.
Nastalo období ticha, kdy jsme skončili na 5 místě. Čekali jsme na výběr soupeřů pro první kolo play off. Teď již můžu říct že jsme si přáli Šumperk, i když jsme s nimi 2x prohráli, věřili jsme si na ně. Každopádně havířovské Derby by také nebylo špatné. Opavu jsme nechtěli, ale chápal jsem jejich výběr. Naše dva zápasy s nimi byly naprosto dominantní pro Opavu. Výkon v těchto zápasech byl pro soupeře jasnou volbou si nás vybrat.
Po výběru soupeřů jsme se okamžitě začali připravovat. První zápas nám chyběla gólové esa Stibor s Kozelským. A to bylo hodně znát. Malinké individuální chyby, i když to byly vyrovnané zápasy, nás stály prohry a stav série 0:2. Neřekl bych že Opava byla lepší mančaft, ale zkušenější a trestala nás.
Nezbývalo nám, než do třetího zápasu použít všechny zbraně, co jsme měli na skladě. Po super týmovém výkonu, jsme celý zápas byli lepším týmem, musíme říct, že Opava nás podcenila, a v sobotu přijela do Havířova, že již je hotovo. Nedělní zápas bylo naše štěstí, kdy jsme v první třetině nepředvedli optimální výkon, ale samostatné nájezdy jsou naše disciplína. A stav série byl 2:2. Opavský tým dostal jasný vzkaz, že neudělal příliš dobře s výběrem a my jsme ukázali přesně to, co nám chybělo ve vzájemných zápasech v základní části.
Poslední zápas v Opavě, středa, ne moc dobrý čas, všichni v práci, velice nevyhovující pro všechny strany. První třetina jasně Opava měla vést 6:1 ale skvělý Sikora, byl proti. Druhá a třetí třetina již v naší režii, kdy střelci Stibor s Kozelským dokázali poslat zápas do prodloužení. Teď už to bylo o jedné brance, přáli jsme si zápas poslat do nájezdů, protože tam víme, že jsme silní nemilosrdní, ale Opava dokázala vstřelit gól a poslat jejich tým do semifinále proti Rožnovu. Nádherná série, oba dva týmy si
sáhli na své dno, ale musím opravdu vyzdvihnout náš tým, protože takový morál a týmovost co předvedli od 3. zápasu této série, byl neskutečný. Samozřejmě soupeři gratulujeme a budeme sledovat vývoj dále.
Teď bych rád zhodnotil i jiné složky. Tento tým prošel komplexní obměnou, kterou už
potřeboval, v týmu zůstali zkušení veteráni jako Kozelský, Řezáč, Hromádka, Kroček, jinak se jednalo o nový přísun juniorů nebo o kluky, kteří dostali čuchnout nějaký zápas minulý rok, a teď ta zodpovědnost byla na nich. Určitě náš recept byl, smíchat tuto starší zkušenost s mladou dravostí a fyzičností. Do play off ještě zavítal jeden veterán a to Zbořil, kterému děkujeme za super zápasy a budeme doufat, že třeba se ještě s ním uvidíme.
Dále musím vyzdvihnout výkony našich brankářů Sikory a Vernarského, která byla super dvojce. Veliké překvapení pro náš tým byly nadprůměrné výkony hráčů jako Baláš, Moudrý, Sekula, Vrána, Kukla, Gábor, Hronek, Hodulík, Pavlas a nakonec Kočí, který si nechával svůj výkon na play off. Hráči jako Brija, Fusek, Charvát, Drong, nakoukli již minulý rok do týmu, a bylo znát, že patřili ke zkušenějším v týmu. Dále bych rád poděkoval klukům z FBC Sedláčkovi a Chomovi, že když to bylo možné, dorazili pomoci a v neposlední řadě Martinovi Stiborovi, za jeho brankostroj, který byl velkým zpestřením pro náš tým a doufáme, že v další sezóně rozesmutní víc brankářů soupeře. Dále také děkujeme našim talentům, kteří zasáhli do pár zápasů Karlovi Mičulkovi a Kubovi Onderkovi, kteří odešli v polovině sezony na hostování. S těmito kluky počítáme, přejeme jim úspěšný extraligový juniorský a třeba i mužský vzestup, každopádně, budeme rádi, když na sobě budou mít dres Slovanu, tohle platí i pro Víťu Lestyana a Matěje Prašivku, kteří jsou na host ve Vítkovicích. V poslední řadě velký dík Kubovi Molinovi, který je u nás na hostování z Třince, jeho výkony skočili raketově nahoru a my si moc přejeme, aby u nás přidal další sezónu. Nesmím zapomenout na veterány, které jsem už zmínil výše ale hlavní postavou je Ondra Sihlovec, který je ve svých letech naprostým vzorem pro mladé kluky, jak docházkou tak přístupem. Děkuji Vrbisovi a Burymu, že přijali letos roli náhradních brankářů a i tak zůstali pozitivní.
Těšíme se na další sezónu, těšíme se na nové kluky, ale především doufáme v uzdravení Františka Kyce a Vaška Kyce, kteří marodí již druhý rok s kolenem.
Předposlední milník tohoto hodnocení bych rád věnoval Tomáši Prusovi a Minhovi Nguyenovi, tito hráčů představují neuvěřitelný herní talent, avšak jejich pohrdání autority trenéra, nedodržování životosprávy, nedodržování kodexu týmu a tréninkové docházky vedly k tomu, že v polovině sezóny byly vyloučení z týmu a já doufám, že již s nimi nikdy nebudu muset pracovat na sportovní úrovni, protože to byla absolutní katastrofa, která se sem tam potkala s hloupostí.
Závěrem tohoto hodnocení, děkuji hráčům, děkuji divákům co nás chodili podporovat, děkujeme vedení, ale děkuji i sobě a mé manželce, že jsme to vydrželi.
Apeluji na své hráče, apeluji na ty, kteří se baví florbalem, dávají do výkonu vše, pojďme ještě přidat, začneme opět makat, zvedneme laťku o level výše a příští rok máme jasný cíl a to semifinále. Letošní cíl byl splněn nad očekávání, příští rok budeme silnější, protože takové srdce, bojovnost a hlavně týmovost, co tahle parta má, jsem nezažil. Díky moc a už se těším až to zvedneme nad hlavu.
