Nečekal jsem, že tento článek budu psát na konci března, ale to už je život. Když bych to měl, porovnat s minulou sezónou jak v dorostu, tak v juniorce, všude jsme se posunuli a myslím si, že jsme udělali kus práce a takové povedené roky v obou kategoriích tu ještě nebyly.
Na Prague Games 2019, kde se tak lehce začíná krystalizovat sestava, přišlo i pár nových kluků, abychom doplnili kádr, jako třeba Vrána, Vrba, Brija. Na začátku sezóny Hloušek, Červený, Šupík. V listopadu jsme posílili ještě o Bartoše a Krmáška, v lednu dorazil ještě brankář Hloušek.
Začal bych asi letní přípravou, od které se všechno odvíjí. Někteří jedinci to brali poctivě, ale pak se našli i ti, třeba 2-3 klíčoví hráči kategorie, kteří za celé dva měsíce nedorazili, nebo se ukázali jen jednou. Tento faktor uškodí samotnému hráči, jelikož po technické a fyzické stránce je absolutně na 0, ale hlavně to nejvíc uškodí celému týmu, protože ti nabušení borci, kteří makali, už jsou někde jinde a musí čekat na ty opozdilce v době, kdy se jde v září poprvé do haly a ten hráč co to měl v paži, teprve začíná nabírat sílu, fyzickou kondici, technika hole a míčku je na bodu mrazu. Když to dáme dohromady, tým, který je pak připravený předvést 100% výkon je až na konci října, začátek listopadu. A to je velice smutné, apeluji proto na všechny ostatní, neberte to na lehkou váhu a makejte. Letošní příprava bude tvrdší, proto bude mít jiný rozměr, nebudeme jen venku, ale dřít budeme i na hokejce v hale každý týden po celou dobu prázdnin.
Začátek ligy v obou kategoriích se nám nepovedl, právě z toho důvodu, že jsme nebyli připraveni. Někteří, měli za sebou 2 tréninky v hale a šli rovnou do zápasu, což je otřesné. Dorost dostal ponaučení z produktivity od Třince, junioři fyzickou i brankovou nakládačku od Mohelnice. A víte, co je největší paradox na tom všem? V období prvního zápasu s těmito soupeři jsme neměli žádné šance na úspěch, ale v následných odvetách jsme tyto soupeře dokázali úplně rozmetat, i když Třinec i Mohelnice byli na prvních místech tabulky. Tohle je spíš k zamyšlení, že opravdu, pořádná dřina v létě a příprava do sezóny má smysl. Proto žádám všechny hráče, nechte si bazénky a ostatní činnosti na volný čas na jindy a 2x týdně hodinu a půl tréninku zmákněte na 200 % a s plnou účastí.
Následný průběh v juniorce i dorostu byl stabilní a výkonost stoupala každým zápasem. Jediného soupeře, kterého jsme nedokázali zlomit v obou kategoriích byly Vítkovice. Junioři nasadili vysokou laťku a od 9. listopadu nenašli soupeře, který by je porazil, to samé dorost od 3. listopadu válel, až právě na zápas s Vítkovicemi.
Atmosféra v týmech byla parádní, vytvořili jsme super partu, na kterou jsem hrdý, protože jsme udělali kus práce, jak po florbalové stránce, tak po lidské. Stmelovali jsme tým na různých soustředění a drželi jsem vždy při sobě, při zápasech i na tréninku, jsme se dokázali pořádně vyhecovat a namotivovat.
Závěr ligy v juniorce, kterou hraje většina dorostenců, byla jízda. Nevypuštěný souboj, každé střídání na plno, chladnokrevnost v zakončení a tým s velký T! Soupeři jako Mohelnice, Krnov, Uničov, Přerov, Kopřivnice, Opava, Štemberk, Kopřivnice, Mvil, nikdo z nich na nás neměl v závěru sezóny recept. Jsem moc pyšný na kluky, jak se posunuli dopředu. Mrzí mě, že naše cesta za titulem skončila už tak brzy, a hlavně v době, kdy náš vlak byl rozjetý na maximum a nic ho nedokázalo momentálně zastavit.
Závěr ligy v dorostu byl nadprůměrný, většinu soupeřů jsme nepouštěli k míčku, plnili taktické pokyny, jen nám chyběla větší produktivita. Mám dojem, že jsme přestali dávat branky, i když jsme zápasy vyhrávali o dva, tři góly. Hráči, kteří hrají stabilně juniorskou kategorii, prosazují se, přijdou následně na dorostenecký zápas a absolutně podcení každý souboj, každou situaci. Mohl bych tady jmenovat x hráčů, kteří v juniorce sázely branky a na dorostu např. s Petrovicemi a Opavou si neškrtli. Každopádně jsem za kluky rád, že se připravovali na každý zápas, i když to nebylo vždy podle našich představ, ale vše nemůže být ideální.
Rozhodně naše cíle do budoucna jsou jasné a výstižné, příští rok jak v juniorce, tak v dorostu chceme šahat po medailových pozicích a já už se ze srdce těším, až v mužských kategoriích si zahraji s některými juniory. Doufám, že i díky epidemiologické situaci v České republice, uskutečníme nějaké soustředění v červnu, Prague Games v červenci, Ostrava cup v srpnu a hlavně, že naběhneme do letní přípravy v daném termínu.
Klukům přeji pevnou vůli v domácí karanténě a už se nemůžu dočkat, až zase začneme trénovat, makat a vyhrávat!
Trenér Matěj Erbs
