Juniorský divoký víkend v Kopru

Juniorům minulý víkend začala sezóna a s nabitým kádrem jeli na první kolo do Kopřivnice, kde odehráli zápasy proti domácí Kopřivnici a Mohelnici.

Zápas proti Kopřivnici

Tenhle začátek utkání mě jako trenéra zklamal ze všeho nejvíce za poslední roky. Některým hvězdám týmu vlažná rozcvička moc nepomohla, někteří se zase uráčeli přijít až v jejím závěru. Absolutní nekoncentrovanost a podcenění, vše na 10% od rozcvičení, protažení a následně střelba při rozchytání brankářů. Tento fyzický a psychický stav jsme si přenesli i do zápasu, kdy jsme si mysleli, že jsme mistři světa amoleta.

Kopřivnice byla celou dobu od úvodního vhazování na míčku a pouštěla nás jen k minimálním brejkům. První třetina absolutní katastrofa, bez obrany, bez brankáře. Darovali jsme soupeři 3 branky. Poslední tečkou byla herní situace 4 na 4 po vyloučení Kyce za nesportovní chování, kdy si neuvědomíme, že se hraje osobně, tak bráníme jak v našem oslabení. Neskutečný chaos, kdybych měl k dispozici hned jiných 20 lidí, okamžitě bych všechny poslal na vlak domů. Ve druhé třetině se strhla přestřelka, naše produktivita a útočná síla se začala projevovat, ale nebylo nám to k ničemu, jelikož opět v obraně jsme měli den otevřených dveří. Sice jsme zvládli dát 4 hezké branky, ale 5 v zápětí dostali.

Do třetí třetiny mi šel pot po čele, jak při porodu mé dcery, a říkal jsem si co to zase bude za šílenost. Naštěstí někteří spadli z hrušky, přestali myslet na herní konzole, děvčata a diskotéky a kupodivu začali plnit taktické pokyny. Velký zlom nastal, když jsme vystřídali brankáře, Daniel Chmiel chytil šanci za pačesy a musím říct, že podržel svůj tým až do poslední sekundy. Třetí třetinu jsme se zvedli. Začal parádní obrat, kdy jsme stačili dát 5 branek a v jednom rázu jsme měli navrch i vedení v zápase. Hodně nám pomohli přesilové hry, které jsme dokázali proměňovat. Můžu být jen spokojený s třetí třetinou, která vypadala přesně tak, jak si přeji abychom hráli po celou část sezony.

Zápas proti Mohelnici

S tímto soupeřem není co hodnotit, utkání bylo vypuštěné od začátku až do konce, někteří jedinci si nedisciplinovanost a nekoncentrovanost přenesli ještě z prvního zápasu, což mě strašně mrzí. Mohelnice je soupeř, kterému sedí parkety a tak bylo vidět, že na hokejkách budou určitě oni. Velcí, silní hráči soupeře nás do šancí nepouštěli a tak to bylo i po zbytek utkání.

Třetí třetinu odchytal opět Daniel Chmiel, který byl jediným světlem sobotního florbalového dne, následně přislo snížení v podobě 2 branek, ale to už na Mohelnici nestačilo, která si šla jasně pro 3 body.

Juniorský kádr by jsme, měli, ještě vyztužit několika posilami, a tak doufám, že naroste pořádná konkurence jak v týmu samotném, tak i v lize. Ambice máme jen ty nejvyšší a proto doufám, že se takový dvojzápas už nebude opakovat.