Klub letos oslaví již 17 let. Ale co A tým? Dnešní podobu áčka známe, ale co před 10 lety? Mužské áčko v tehdejších dobách hrálo 3. ligu mužů divize VII v sezóně 2010/2011. Myslím si, že tehdy nikdo nepomýšlel na to, že by si mohl vůbec zahrát první ligu. Přesto ti co zůstali a vydrželi, tak si ji přece jen zahráli. Věříme, že jsme na nikoho nezapoměli…
Soupiska tehdejšího áčka byla pestrá. Nechyběli na ní známá jména, jako je Michael Blažík, který nyní šíří povědomí o florbalu i do dalších koutů světa směrem do Asie a úřaduje v Pražské Spartě. Robin Hykl, který stále stráží naše branky. Jirka Kroček trochu nervák, ale stále aktivní, nyní již tatínek hrající za B tým a vysloužilec áčka. David Jarošík alias Kilmister, který hraje za B tým. Marek Nejedlý, nyní hrající za Flashing Stars. Jiří Svoboda náš už nehrající pan učitel. Lukáš Fifeger, který ještě stihl zažít postup do první ligy a zahrát si ji. Daniel Kain, který bohužel kvůli zranění kolene nemůže pokračovat aktivně s florbalem.
Za zmínku taky stojí Michal Nunvář, Martin Barboriak, Marek Dovica, Oto, Lesniak, Ondřej Pastva, Adam Saj, Lukáš Žofka, Jiří Kočí, Vojtěch Smolka, Pavel Beránek a další kteří naskočili na pár zápasů.
Bez koho by to nešlo je předseda klubu Jakub Labuz, který dovedl klub společně s Dušanem Bernatíkem až k první lize. Oba trénovali a vychovali nespočet dětí, a také sami aktivně hráli. Kuba byl kapitánem áčka a byl u postupu do první ligy. Dušan Bernatík nyní vypomáhá se vším všudy a podílí se na vedení klubu.
Zajímavostí je, že soupeřem bylo Ostravské FBC, tehdejší Remedicum B, ve kterém si zahráli utkáni i Tomáš Daniš, nynější hráč áčka Martin Krupa či Martin Zapletálek, který nyní střeží naše tři tyče. Dalším soupeřem byl Paskov Saurians, kde hrál mladičký Radim Ivan, který tehdy nastupoval do 1. ligy, kde se potkával i s Ondřejem Chalupou.
Postupem let áčko stále hrálo divizi a nikdo nepomyslel, že by se někdy mohlo postoupit. Během let v sezóně 2011/2012 áčko skončilo na 9. místě z jedenácti. Postupem času se obměnil kádr a přišly posily z extraligy. Zlomová sezóna byla v roce 2013/2014, kdy všem statistikám, a také trestným minutám, vládl Matěj Smeták (nyní Erbs). Tehdy k nám přišli hrát florbal první extraligoví hráči a také bývalí hokejisté, jako například Michal Kozelský, Jiří Gregor, Michal Prorok. Dalšími byli třeba Tomáš Daniš, Patrik Posselt, Michal Šmída, který působí ve Švýcarsku, Michal Trunkát, Daniel Tomica, Vše stmeloval a spojoval Petr Skácel, který kvůli zraněním musel na chvíli skončit s florbalem, ale začal trénovat naše áčko.
Sezóna 2014/2015 byla velice zajímavá. Útočná síla hráčů byla celkem slušná. Na kontě jsme měli 193 vstřelených gólů, 20 výher a jen 2 prohry. O postupu do národní ligy rozhodoval souboj mezi soupeřem ze Strakonic. Hrálo se na 3 vítězné utkání a první dvě utkání začali na naší půdě. Soupeř vypadal technicky zdatně, ale nestíhal naše hráče dostupovat a první dvě utkání jsme vyhráli 7:6 a 12:3. Další týden čekal muže zápas ve Strakonicích v sobotu a nikdo nečekal žádné drama, či nějaký druhý zápas druhý den v neděli.
Zápas sezóny byl velice opatrný, nikdo se nehrnul do větších šancí a spíše se bránilo. Pak se něco zvrtlo a soupeři to tam padalo. První a druhou třetinu jsme prohrávali a jen jsme dotahovali náskok soupeře. V polovině zápasu musel být vystřídán náš gólman a do brány nastoupil místo Marka Renze Vít Schulmeister. Bohužel na konci druhé třetiny jsme prohrávali o gól 3:4. Do třetí třetiny jsme stále doufali, že nikdo nebude muset zůstat na druhý den, nikdo neměl objednaný hotel nic. Možná nás to vystrašilo natolik, že jsme se vzchopili a v 2. minutě třetí třetiny už jsme vedli 5:4.
Hra se stále přiostřovala a rozhodčí si řekli, že spěchají domů a nechají zápasu volný průběh. Takové neskutečné sekyry, fauly, nedovolené vrážení a další kruté fauly, které se u nás na východní straně Republiky vždycky pískali, tak na té západní vůbec. Od té doby zní pravidlo, že dobrého rozhodčího potkáš jen po Brno a dále už ne. Neskutečný zákrok předvedl hráč v oslabení, kdy běžel za naším hráčem přes celé hřiště a celou dobu ho proháněl, až u naší střídačky ho zbořil a při naší smůle se to stalo u našeho druhého gólmana Marka Vyhazovače Renze, který po něm okamžitě vyskočil a začal s ním lomcovat. Do konce utkání jsme vstřelili gól v přesilovce, zápas jsme nakonec vyhráli 8:5 a mohli slavit jsme postup do národní ligy!!!
Sezóna 2015/2016 byla plná očekávání a smůly. I přes nabitý kádr, jsme sezónu vůbec nezvládli. Tento rok jsme zažili první Havířovské derby. Zahráli jsme si v poháru proti FBC Ostrava. Byl to zajímavý zápas, jednak se všichni se všemi znali, takže si nic nedarovali. Krásná atmosféra, bohužel pro diváky moc gólu nepadlo a zápas skončil 3:4 pro FBC. Hořkost porážky se snášela hrozně, ale nic se nedalo dělat. Tuto sezónu na lavičce seděl pan Martin Smeták, který se postavil právě proti svému synovi Matějovi. V poli proti nám nastoupil Filip Hromádka, Igor Macháček, zas a opět Radim Ivan a Václav Komačka, který je nyní trenérem mužského Áčka.
Sezóna 2016/2017. Sezóna, na kterou bude vzpomínat každý. Petr Skácel obul své boty, vzal do ruky hokejku a kouzlil. Spojení Skácel-Daniš fungovalo celou sezónu a po 22 kolech bylo áčko na 3. pozici za Petrovicemi a Opavou. Posbírali jsme 44 bodů. U všech větších úspěchů byl Petr Skácel, který posbíral 84 bodů v základní části a v play-off dokázal posbírat 37 bodů.
Klasický průběh sezónou, kdy jsme se drželi horních příček. Do týmu se zapojovali mladí hráči z juniorky. Připojili se i někteří hráči B a C týmu, protože přes obrovské absence hráčů na zápas museli být doplnění i kluci ze zálohy. Někdy se to i povedlo, např. proti FBC Aligators Klobouky, kdy jsme jeli jako ZTP parta na zápas a vyhráli ho svojí bojovností 4:3.
Do play-off jsme si vybrali Snipers Třebíč, které jsme zdolali 3:0 na zápasy. I přes všechny kvality soupeře jsme je dokázali udolat. Další na řadě byla obávaná Opava, která si na play-off vytáhla světle růžové dresy. Všichni počítali s tím, že do finále půjde Opava, ale opak byl pravdou. Boj byl také na tribuně, kdy se oba tábory klubů snažili bojovat o to, kdo je hlasitější. Po vítězství 4:3p, 6:4 a 8:4 jsme šli do finále.
Klasickým soupeřem byly Petrovice, které měli také ambice na 1. ligu mužů. Špatně zvolená taktika a špatné dny gólmanů vyústilo ve vedení na zápas 0:2 pro Petrovice. Všichni nás odepisovali a nevěřili, že vůbec dokážeme vyhrát jeden jediný zápas. Petrovice už slavili předčasně titul, fanoušci si dovezli na Slavii poháry, šampaňské a s pocitem zisku titulu šli fandit. To samé měli i v hlavách i hráči soupeře. Vedení jim nakoupilo vítězné trička, čepice a další oslavné věci. Bohužel pro soupeře jsme se ještě více semkli a zabojovali o výsledek.
První domácí zápas vypadal jako superfinále. Napětí, drama, boj o každý balón a krásný florbal. Petrovice vedli 2:4 a přejeli nás v první třetině. Nahecovaná hala si přála další zápas a hráči jim ho dali. Naši muživyhráli 6:5 a pokračovalo se další den. Druhý domácí celkově 4. zápas v sérii probíhal stejně. Laxní přístup hráčů Slovanu k osobním soubojům a blbosti hráčů, vyústilo v to, že místo vedení 4:0 byl stav 2:2 a pustili jsme soupeře do zápasu. Naštěstí přišlo následné zklidnění, horké hlavy se umoudřili a začal se hrát florbal. Úžasná podívaná, krásný ťukec do prázdné branky a výborné brejky stáli Petrovice zápas. Výsledek zápasu byl nakonec 9:4 v náš prospěch a my jsme neměli co ztratit.
Poslední zápas sezóny se odehrával v Petrovicích. Chtěli jsme dovézt fanoušky na zápas, tak jsme jim objednali autobus, naplnili ho a jeli. Kdo ví, jak vypadá tribuna v Petrovicích, tak víte, že se sedět nedalo. Kolem 150 lidí muselo stát všude možně, namačkaní na zábradlí a každý si držel kousek svého místa.
Zápas jsme měli pod kontrolou díky výbornému bránění, napadání soupeře, který neměl klid na hokejce a rozehrával neustále pod tlakem. Soupeř sice vedl 1:2 po první třetině, ale klasická druhá třetina ukázala na toho, kdo si poveze domů pohár. Velmi špatná obrana Petrovic nás nechala vstřelit góly zadarmo, třetinu jsme vyhráli a celkový stav po 2. třetině byl 5:3. Do 3. třetiny nebylo nutné si něco říkat, všichni věděli, o co se hraje a dali do toho všechno. Celá hala nás burcovala k vítězství, až jsme se báli, že na nás tribuna spadne. Ten kdo nás od začátku sezóny odsoudil a řekl, že nemůžeme v životě postoupit, jsme celé play-off dokazovali, že to nejsou naše hranice. Po úžasném zápase jsme věděli, že si můžeme odpočinout a těšit se na 1. LIGU.
Od sezóny 2017/2018 hrajeme 1. Ligu a stále v ní bojujeme. V téhle sezóně jsme skončili na 9. místě. Tři body nás dělili od play-off, kde bychom si nejspíš zahráli proti Torpédu, které by si nás jisto jistě vybralo. O tři body méně a hráli bychom boje o udržení, které ten rok hrálo Hattrick Brno, které v nynější sezóně hraje extraligu. Deváté místo nám zajistilo krátkou sezónu, která končila 4. 3. 2018.
Hektická sezóna 2018/2019, kdy jsme přišli o polovinu kádru, ať už o trenéra a hráče Petra Skácela. S ním odešla i jeho dvojička Tomáš Daniš a další jejich oblíbenec Patrik Posselt. Do týmu přicházeli hráči, kteří nepůsobili v žádném týmu a třeba pár let nehráli, přišli i nadějní junioři a mladé pušky z Olomouce či například z Přerova. Celé to měl pod palcem Matěj Erbs, který zvolil, tak jako jeho předchůdce, že bude trénovat a zároveň hrát.
Bohužel pro nás do půlky sezóny jsme nasbírali jen 8 bodů a nacházeli se na posledních příčkách tabulky. Špatný přístup hráčů k tréninkům a neznalost mezi sebou hrála velkou roli. Každý si chtěl hrát na svém písečku a to nemohl zachránit ani pán bůh. Nakonec musela přijít změna v podobě trenéra Václava Komačky a změny v kádru. Do konce základní části jsme dokázali posbírat 11 bodů, skončili v tabulce na 11. pozici a čekalo nás play-down.
Ve vyřazovacích bojích nás čekal Náchod, se kterým jsme měli bilanci 1-1. Věděli jsme, co nás čeká. Soupeř po většinu hry byl pasivní a těžil z brejkových situací. Sérii jsme nakonec zvládli poměrem 4:1.
Čekali jsme na dalšího soupeře, tím byl jeden z dvojice Mvil Ostrava x Petrovice. Vzešly šťastnější Petrovice, které udolali Mvil a tak se nám opakoval souboj z finále národní ligy. Nově se hrálo na 4 vítězné utkání oproti třem kdysi. Pro fanoušky atraktivní zápasy, škoda pro východní část republiky, kde už tak malý počet týmu z Moravy a Slezska byl.
Souboj hráčů, kteří u nás působili, jako byl Petr Skácel, Tomáš Daniš, Petr Kašpar, a také Patrik David a Radim Ivan, kteří nyní působí u nás. První dva zápasy byly jednoznačně dobře zahrané od Petrovic a takticky nezvládnuté z naší strany. Přišly tedy naše domácí zápasy, kde jsme pozměnili taktiku a zvládli vše na jedničku. Vyhráli jsme 3 zápasy za sebou a otočili tak sérii na naši stranu. Nebyl by to však Slovan, kdyby se nic nekomplikovalo. Šestý zápas, kde jsme měli rozhodnout, a ukončit sérii se nepovedl. Vedli jsme sice 6:4 v poslední třetině, ale stačily dva rychlé slepené góly a Petrovice vyrovnaly. Když si k tomu připočtete smolně odražený balón od zadního mantinelu před naši bránu, rázem z toho byl stav 6:7 pro Petrovice. Do konce utkání jsme nic nedokázali vymyslet a drama bylo na světě.
Sedmý nepopulární zápas, který rozhodl, kdo půjde do baráže. Začátek zápasu vyhrané buly pro nás, ale ztráta, faul v rohu a gól ze standartky. Další standartku proměnil Tomáš Daniš a rázem to bylo 0:2. Do zápasu jsme se vrátili díky trysko myši Gregorovi, který utekl všem. Přesilová hra nám hodně pomohla, ale Petrovice na srovnaný stav dokázaly odpovědět. Do 2. třetiny jsme vstupovali za stavu 2:3.
Zápas, kde se nám povedli poslední dvě třetiny, kdy jsme skvěle bránili, každou akci jsme zakončili střelou a hlavně nám to tam padalo. Druhou třetinu jsme jasně vyhráli a vedli jsme 8:3. Skvěle otočený zápas, který jsme už nemohli ztratit. Do konce zápasu jsme přidali ještě 5 branek a skončilo to nakonec 13:5. My jsme se nakonec udrželi a mohli myslet na další sezónu.
Sezóna 2019/2020 aktuální podoba, příchod nových tváří, budovaní kádru a hlavně šance pro všechny mladé, kteří se chtějí zapojit do sezóny. Aktuální sezónu můžete sledovat na našich webových stránkách, facebooku či instagramu. Děkujeme, že jste tady s námi, protože Slovan není jen o áčku, ale také o dětech, o nových talentech a hlavně budování vztahu k florbalu a sportu. Bez Vás bychom tady nebyli. Někdy se prostě nedaří, ale vždy si pamatujte, je to jenom sport, který Vám má dělat radost!!!
