Kdy a kde ses narodil?
Narodil jsem se v Havířově v roce 1998.
Jak ses dostal k florbalu?
Začalo to už na základní škole v 6. třídě, kdy jsem navštěvoval florbalový kroužek a tento sport jsem si oblíbil. Později jsem zjistil, že tam také chodí o rok starší kluci, kteří hrají florbal pravidelně ve svých klubech. Následně mě rok přemlouvali, abych to zkusil v jejich klubu. Tak jsem si řekl proč ne a začal jsem navštěvovat florbalový klub. Ovšem tamní kolektiv jako nováčka mě nevzal mezi sebe, proto jsem skončil. Jenže florbal mě začal tak hrozně bavit a doslechl jsem se o Slovanu Havířov. Zde byl kolektiv parádní. Ihned mě vzali mezi sebe, našel jsem si kamarády, a tak začala moje florbalová cesta.

Jaký byl tvůj největší hráčský úspěch?
V mládežnických kategoriích jsme vyhráli dorosteneckou ligu, několik vítězství na turnajích a v mužské kategorii jsem hrál v národní lize. Mimo sezónu se pravidelně účastním spousta turnajů, na kterých se mi daří.
Co Vás přimělo stát se trenérem a jaký byl tedy tvůj největší dosavadní trenérský úspěch?
Začalo to na Základní škole Moravská, kdy mě požádal o pomoc trenér, který mě dříve trénoval. Hned, když jsem přišel na trénink, okamžitě jsem si tamní prostředí oblíbil a trénování mi po chvíli přirostlo k srdci. Poté se mě vedení zeptalo, jestli chci trénovat, řekl jsem že ano a u toho jsem zůstal dodnes.

Co se ti vybaví, když se řekne “florbal”?
Tak především zábava, kamarádi, emoce, radost.
Jak jsi spokojený s hráčským kádrem?
Nesmírně. Baví mě pozorovat, jak se s každým tréninkem zlepšují, jak týmově, tak i individuálně. Doufám, že v tom budou všichni pokračovat dále a kdo ví, třeba za pár let si zahrají v našem A týmu.
Jsi impulzivní trenér, anebo kliďas?
U správného trenéra je dobré být někde mezi těmito emocemi, ale spíš bych se klaněl k tomu kliďasovi.

Jak se pracuje s dětmi z této nové mladé generace?
Trénuji teprve 3. rokem, a ještě jsem nikoho jiného netrénoval než tuto generaci. Ovšem, když přijde nový hráč/ka, tak je stále obtížnější je něco naučit, protože stále víc dětí, jakmile přijdou domů ze školy nebo z tréninku sednou k počítači, k televizi anebo mají v ruce telefon. Tady bych viděl největší problém této nové generace.

Máš další koníčky krom florbalu?
Určitě mám tak např. plavání, jízda na kole, fotbal, turistika.
Tvůj oblíbený sportovec a trenérský vzor?
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale jsou to všichni, co na sobě neúnavně pracují, i když stále nemají to štěstí a nevyhrávají.
Jak se Ti tady líbí a čeho bys chtěl dosáhnout?
Zde je kolektiv fantastický, když máte problém, stačí zajít za kýmkoli, ten vás vyslechne a pokud to bude v jeho silách, tak vám pomůže.