Junioři odehráli další dvojkolo a v hale Vítězná v Litovli se děli věci. V neděli 20.10. se junioři utkali s Vítkovicemi B a s Šternberkem. I přes vedení v zápase junioři ztratili obě výhry. Co se stalo? Čtěte dále v příspěvku.
Zápas s Vítkovicemi
I když jsme věděli, že Vítkovice jsou po prvních dvou kolech bez bodu, nepodceňovali jsme zápas a pečlivě se takticky připravili. Po celou dobu zápasu držel kurz asistent trenéra Labuz, jelikož hlavní trenér přihlížel jen z tribuny na průběh utkání, z důvodů zápasové stopky z minulého zápasu.
Utkání pro nás začalo dobře, výborně rozjetý Vašek Kyc, kterému se rýsuje super sezóna, otevřel utkání na 1:0. O necelou minutu později navyšoval Kamil Soják. Vítkovice ještě v úvodní třetině snížili, naší nedůrazností v brankovišti, kdy držíme hokejky v ruce jak ukulele a nemáme je na zemi.
Začátek druhé třetiny navýšil ještě na 3:1 Soják, ale pak už jsme hráli 6 proti 5, protože jsme neustále faulovali. Jedno vyloučení za druhým, jedna standardní situace pro soupeře za druhou, neuvěřitelné. Samozřejmě že Vítkovice po takovém popostrčení od nás dokázali vyrovnat na 3:3 do konce druhé třetiny.
Poslední část nebyla jiná, opět hra v oslabení a navýšení Vítkovic o 2 branky a stav byl 5:3. Tři minuty před koncem utkání jsme šli do šesti, konečně po celém zápase jsme byli v převaze my a pro soupeře to byla solidní centrifuga. Zasypávali jsme brankáře, ale náš důraz není pořád 100%, tak jak bych si představoval. Jediné pozitivum bylo snížení Hlouška 19 vteřin před koncem na 4:5 a tak si krásně 3 body odvážejí Vítkovice. Už aby byla odveta a náš kádr byl kompletní společně s Drongem, Fuskem, Kravčíkem, Pastrňákem, kteří chyběli z důvodu nemoci, poslední jmenovaný z důvodu trestu.
Zápas se Šternberkem
Druhý zápas a opět stejná písnička, teď jsem měl pocit, že rozhodčí přijeli stejným busem jak hráči Šternberka. Začali jsme hrát na 10 lidí, ještě se zraněným Františkem Kycem, který měl pochroumaný kotník z mužského zápasu.
V první třetině byla hned znát únava a kluci se aspoň přesvědčili, že na 3 lajny začínat se vyplatí. Bohužel naší mladíci museli odjet na zápasy dorostu, které byly stejné důležité jak ty juniorské. První třetinu bych asi zhodnotil tak že jsme dostali jednu branku a byli vyloučeni. Začátek druhé třetiny jsme převzali otěže na naší stranu a vedli rázem 3:1 brankou Sojáka a dvěma trefami Orlovského.
Pak opět začala Matějská pouť, vyloučení, oslabení, vyloučení oslabení, šílenost. Soupeř nebyl každopádně tak efektivní a oslabení se nám dařilo bránit. V poslední třetině stihl za 7 vteřin vstřelit Kamil Soják 2 branky přímo z buly a to jsme byli ještě v oslabení.
Výsledek 5:2 nám zajišťoval klidnou hru, ale únava byla šílená a síly docházely. Pro mě nepochopitelný zkrat Jirky Pawlase, který 2x jasně fauloval (u tohohle nemůžu říct nic na rozhodčí). Takové zbytečné fauly v podobě podražení nohou a sekání, kdy nestíhám už protihráče, je vždy lepší nechat zakončit než hrát následně 2 minuty v oslabení. Takhle to u nás nehrajeme. Z toho mi bylo hodně smutno. Samozřejmě soupeř toho využil a dokázal snížit až na 6:5. 14 vteřin do konce soupeř rozehrával v našem obranném pásmu v rohu, měli jsme jediný úkol, každý si pohlídat hráče. Jeden odskok od branky, střela a vyrovnání na 6:6, v tu chvíli slavil Šternberk svoje Nagano a my ztratily vzácné 3 body.
Po skvělém dvojkole 2 týdny zpět si odvážíme pouze 1 bod a můžu říct, že jsem až po 3 dnech dokázal usnout.
Matěj Erbs
